Niterná schopnost poznání
Lorberovy spisy proto také upozorňují člověka, aby od hledání ve vnějším světě a od bádání vědy, byť užitečného, vstoupil do vlastního nitra a tam – s mnohem větší jistotou a konec konců i s naprostým přesvědčením – na základě své hluboce uctivé víry a životem naplněným činy lásky sám nalezl niterné Boží království, božskou jiskru Ducha a skrze něj pak samotného Boha, Otce a Stvořitele.
"Budete-li Mou nauku," mluví Pán ve Velkém evangeliu, "jasnou a čistou, jak jste ji obdrželi ode Mne, podávat svým bratřím a oni vás budou poslouchat a nauku přijmou, pak Má slova, jelikož v sobě ukrývají sílu, moc a život, vyvolají v srdcích a v myslích zcela jiný účinek než všechny myslitelné důkazy z oblasti hmotného světa a jeho pořádku!
Jestliže lidé poté ve Mne uvěří a budou podle Mé nauky a Mé vůle také žít a konat, najdou v sobě samých toho pravého Učitele (božskou jiskru Ducha), Jenž je povede do všech dalších pravd.
Kdo chce nalézt Boha a Jeho věčnou Říši života, musí začít hledat v tiché komůrce svého srdce v lásce k Bohu a k bližnímu. Kdo hledá vážně a v hledání neustane, ten také najde, po čem touží. Kdo ale bude v hledání vlažný, ten to, co by chtěl obdržet jen s nepatrnou námahou, jen stěží najde na tomto světě nebo na onom, anebo vůbec ne. Vyšlete proto napřed nejprve jen Mé živé slovo, a teprve poté upozorněte ty, kteří přijali Mé evangelium, na základ a jevy přírodních věcí a jejich uspořádání v tomto světě, tak budete sklízet ty nejlepší výsledky!"
Základní otázky života I.>>
Cesta k dokonání života
Mé dítě, nemůžeš rozumět slovu: "Už nehřeš, aby se ti nestalo něco ještě horšího!" (Jan 5,14) – Chtělo bys vědět, jak je možné lidské bytosti už nehřešit a žít čistě podle Mého slova?
Samo ses už často pokoušelo zbavit se všech svých hříchů. Ale ještě se ti to nepodařilo, ač jsem ti také volal: "Nadále už nehřeš!"
Mé dítě, slovo chce říci tolik: Nechtěj nadále zase hřešit, snaž se horlivě – hříchu zanechat! Ale, že přes takovou snahu hřích není ještě přemožen, to cítíš denně. Proto nesmíš ani myslet, že by mohlo skončit Mé slitování. Vždyť je každé ráno nové!
Ale, jak se může hřích úplně přemoci, zda jsem to neukázal dost jasně Svým životem a Svým chováním?!
Blíží-li se pokušení, tak bděte a modlete se jako jsem to Já činil, a brzy se vám pokušitel vyhne. Ale když jste už upadli do nějakého hříchu, tak přijďte ke Mně s pokorným, lítosti plným srdcem a očistím vás ode všeho hříchu a vaši vůli zase posílím.
Proto nejvíce proste, abych upevnil vaši vůli a udělal ji silnou! Neboť jen svou vlastní vůlí můžete být zbaveni hříchu. Vaše vůle musí být upevněna – chtít jen dobré, tak se Má vůle a vaše vůle sjednotí v celek.
Když jste takto vystoupili úplně na Mou stranu, pak můžete jako Já s tímtéž působením říci: "Odejdi odtud, satane, jsi Mi odporný!" – Avšak napřed musí být ve vás vše satanu patřící úplně usmrceno, jinak nejste schopni odporu a přitažlivá síla jakéhokoli druhu není ještě zlomena.
Nestarejte se o to, jak dlouho to bude trvat, než jedině jen o to, abyste začali úplně vážně bojovat proti zlé moci v sobě. Chvalte a velebte nejen cestu, kterou vám ukazuji, ale choďte po ní, abyste nebyli jako žíznivý, jenž stoje u čistého pramene, pro samé chválení a děkování za takové věrné vedení svého dobrého Boha zapomíná pít a u pramene ještě nachází smrt.
Tak stojí ještě mnozí z vás u Mého zdroje, chválíce a děkujíce, ale nepijíce léčivý nápoj všeho života. Nemusí vašeho Otce rmoutit, když vám marně otvírá zdroj lásky, milosti a slitování?
Ó, dětičky, říkám vám, že jste všichni ještě dostatečně nepili z Mého zdroje všeho života, před kterým stojíte chřadnoucí – jinak by byla už celá vaše bytost proniknuta Mou láskou a nebyl bych vám už tak cizí a mnohdy dokonce nepohodlný.
Ó, říkám vám: Blažen je, kdo slyší Mé slovo a podle toho činí! A zase říkám: Blažen je, kdo Mě miluje ze všech svých sil, toho budu i Já milovat ze všech Svých sil! Amen.
To vám buď kapkou z léčivé spásné studny Mé lásky! Váš věrný Otec.
Otec a dítě>>
Škodlivost brambor a kávy
(Velké evangelium Janovo, svazek 1, kapitola 242, verš 13)
Tak zvané brambory jakéhokoli druhu jsou zvláště špatné pro děti a kojící ženy, jakož i pro ženy těhotné a ještě horší je zrnková káva! Leč slepota lidí nic nevidí a požívá obojího pro dobrou chuť s velkou dychtivostí. Děti se tím však stávají tělesně ubohé a nakonec i ženy a muži. To však slepému nic nevadí, vždyť požívá také mnohem horší jedy. Proč by neměl požívat tyto dva druhy lehčích jedů!?
Dostal jsem zajímavý odkaz, o který se chci podělit, ohledně škodlivosti brambor pohledem dnešní vědy v rozhlasovém Meteoru. Je zde zmíněna i studie, která prokazuje škodlivost na lidský plod.
Škodlivost brambor v Meteoru
A zde ještě zajímavé podrobnosti o solaninu a tomatinu v bramborách a rajčatech.
Ve spise Léčivá síla slunečního světla (kapitola 3.) jsme dostali obsáhlé upozornění na škodlivost kávy. Tou složkou v kávě, která má tak stimulující vliv na centrální nervový systém a srdeční činnost, je kofein. Je to alkaloid, který řadíme mezi psychoaktivní látky, a je dnes asi nejrozšířenějším stimulantem na světě. Přidává se do limonád a energetických nápojů. Přestože jeho negativní účinky jsou dnes známy, jsou opomíjeny a bagatelizovány.
Film: Jakob Lorber
"… a pokud nebudete mít v sobě celý vesmír…"
Dokumentární film o Jakobovi Lorberovi s českými titulky.
Pozn.: Ovládání titulků tlačítkem CC na ovládací liště videa (velikost, barva ap.)
Film ke stažení (vyšší kvalita)
Jak milovat Boha
(Chanchah:) „Ó ty má zřítelnice, ó ty ohnivý oltáři mého srdce! Hle, když jsem byla domovem ještě na Zemi po boku své matky a byla asi třináctiletým děvčetem, tázala jsem se matky, jak to má člověk zařídit, aby nade všecko miloval svatého Lamu!?
Tu pravila velmi moudrá matka: „Poslyš má nejmilovanější dcero, zasaď v zahradě dvě stejné květiny, jednu ráno – tu zasvěť Lamovi – a druhou večer, a tu zasvěť lidem! Pěstuj obě stejně a pozoruj, jak porostou a budou se rozvíjet! Bude-li večerní květina zdárněji prospívat než květina ranní, bude to znamenat, že miluješ svět více než svatého Lamu. Budeš-li však na těchto dvou květinách pozorovat opak, pak je tvá láska k Lamovi silnější než k lidem!“
Ihned jsem učinila, co mně má moudrá matka poradila. Jelikož jsem se však obávala, že by Lamova květina mohla snad zůstat za květinou lidí pozadu, opatrovala jsem jí potají dvakrát více než květinu lidí. Ale hle, ach vzdor mé horlivosti v pěstování Lamovy květiny, zůstávala tato ve svém vývoji pozadu!
I řekla jsem to vše matce a ona mě uklidnila moudrým poučením: „Hle, má nejmilejší dceruško, Lama ti chtěl tím ukázat, že Jeho, který sídlí ve věčně nepřístupném světle, můžeš nadevše milovat jen tím, že miluješ lidi jako sebe samu. Neboť kdo nemiluje lidi, které vidí, jak může milovat Lamu, kterého nevidí?!“
Poté jsem zalévala večerní květinu častěji než květinu ranní a hle, tu ranní květina bujela mocněji než večerní!
– A hle, právě tak si počínám nyní! Ty jsi nyní mou večerní květinou a mé srdce pro Lamu je květinou ranní. Tebe zalévám vší svou silou, protože v tobě objevuji nejdokonalejšího člověka a mé srdce zcela mocně bují – ale žel nikoli Lamou, nýbrž tebou, tebou!
Ty jsi se stal opravdovým Lamou mého srdce! Co však tomu časem řekne velký Lama, to bude také nejlépe vědět On Sám! A já se ti musím mimo to ještě přiznat, že mi mé velmi citlivé svědomí nečiní zcela žádné výčitky! – Co však tomu nyní říkáš ty, nejvznešenější?!“
Biskup Martin>>
Úryvek z dopisu
Milovaný příteli! Chci Vás poinformovat o tom, jaké dopisy si vyměnil král Abgarus s Pánem Ježíšem, k čemuž došlo v době pozemského života Pána. A tak si poslechněte oba dopisy!
Abgarus píše Pánovi toto: "Abgarus, panovník Edessy, Ježíšovi, laskavému Spasiteli, jenž se objevil v krajině kolem Jeruzaléma, všechno blaho!
Slyšel jsem o Tobě a Tvém uzdravování, jak je konáš bez léků a bylin. Neboť mezi lidem se šíří řeči, že díky Tobě slepí vidí a chromí chodí, že očišťuješ malomocné, vyháníš nečisté duchy a léčíš ty, kteří bojují s vleklými nemocemi, a dokonce křísíš mrtvé.
Když jsem toto všechno o Tobě slyšel, vyvodil jsem z toho pro sebe závěr, že jedno musí být pravda: Buď jsi Bůh, jenž sestoupil z nebe, anebo Ty, jenž konáš tyto věci, jsi přinejmenším synem velkého Boha!
A tak Tě tímto dopisem žádám, aby ses obtěžoval ke mně a vyléčil nemoc, kterou trpím!…
Dopisy J. Lorbera>>
Jak číst bibli
V Písmu svatém ať čte, kdo je prostého srdce a má poslušnou a povolnou mysl, a nemá je číst ze všetečnosti anebo zvědavosti; neboť v tom případě nalezne smrt lpící na literách. Kdo je čte, má je číst jako průvodce k živému slovu a dle toho jednat a také v něm nemá hloubat a pátrat, nýbrž ihned podle něho žít a v lásce ke Mně vzrůstat. Potom mu bude v pravý čas dáno tajemství poznání a v jeho srdci se odhalí nebeský smysl ducha a věčného života, právě tak, jako je tomu u tebe, Mého sluhy, který jsi tuto svatou knihu dosud ani zcela nepřečetl a přece ses stal Mou milostí v každém jejím bodě profesorem profesorů! Toho však, co jsi a čemu rozumíš, může se dostat každému, netouží-li po marnivém vědění, nýbrž jen po poznání Mé lásky a z ní plynoucí milosti v pokorné prostotě svého srdce.
(Cesta k znovuzrození)>>
Deti, vzory učeníkom
Ja som však hovoril: "Pozrite, aby ste nepohrdali žiadnym z týchto malučkých! Lebo vám hovorím, že anjeli ich v nebi stále pozerajú na tvár Otca Môjho, ktorý je v nebesiach!" (Mat. 18,10)
Hovorí Peter: "Či už my nemáme anjelov v nebi, ktorí tiež vždy vidia tvár Otca Tvojho v nebi? Tiež si raz povedal, že Tvoj Otec prebýva v Tebe a je úplne zajedno s Tebou a hneď Ho zasa presadzuješ do nekonečne vzdialeného neba! Áno, to teraz už zasa nedáme dohromady! Ako tomu máme teraz už zasa rozumieť?! Čiže je Tvoj Otec len tak striedavo hneď v Tebe a hneď zasa v nebesiach?! A ako si Ty Sám hneď Otec Sám a hneď znova len Jeho Syn? – O tom nám ráč tiež trocha dať jasnejšie vysvetlenie, ako sme mali doposiaľ!"
(VEJ 5,246)>>
Velikonoce a Ježíšova oběť
…Jakmile se tedy duše chystala opustit tělo, stával jsem Se stále slabším. A kolem stojící lid jásal a vysmíval se Mi. Avšak musel jsem kalich hořkosti vyprázdnit až do dna a předvídal jsem též, že zuřící dav zůstane Mou bolestí a smrtelným bojem nedotčen. A když tedy nadešel poslední okamžik Mého pozemského života, vyřkl jsem poslední slovo na Zemi: "Dokonáno jest!"
Ó lidé, kdybyste byli s to, tomuto jedinému slovu náležitě do základu porozumět! Kdybyste mohli plně pochopit, co to znamená, že Syn Boží dokonal ono velké dílo vykoupení celého lidského pokolení – potom by nezahynula žádná duše! Leč hřích přišel na svět skrze Adama; a proto, dokud zpevnělá hmota bude muset ještě jít pozemským životem cestou těla, bude hřích a hmotná smrt údělem lidských dětí…
(ze spisu Sedm slov Ježíše Krista na kříži)>>
K novému roku
(Přijato Janou Ladnerová 1. ledna 1879)
Mé milé děti, nově nastoupený rok stojí nyní před vašima očima a jdete mu vstříc s velkou starostí, poněvadž víc než mnozí jiní lidé, jste ovlivňováni tím, co se před vámi děje v duchovním pohybu. Přijímejte tato tušení jako velkou milost, které jste účastni, abyste se mohli držet připraveni, až přijdu. K Mému zjevení je totiž nutná silná bdělost, poněvadž je to duchovní, které je poznatelné jen ze svého působení, ale ne osobním představováním.
Až se toto bude všeobecně konat, je vaše časové počítání příliš krátké. Avšak pro vás, jako duchovně vzdělané děti, to má nepatrnou cenu. Vy máte totiž právě tak jako Já, působit duchovně a duchovně být se Mnou ve styku. Vaše působení má svědčit, že ve vás vládne Boží Duch, jen tak se můžete stávat stále podobnější Mému obrazu.
Čím víc se snažíte žít a působit v Mém jménu, tím víc síly a příležitosti vám budu dávat - dokazovat vaši Boží sílu ve vás i u vašich bližních.
Proto, když nyní cítíte, že je tu doba, kdy začínám zaujímat Svou říši, tu pozdvihněte plně odvahu a radostnost - stále víc mě následovat. Snášejte trpělivě, co vám ukládám. Beze zbraní nemůžete bojovat, a právě vám jako výzbroj mají sloužit břemena, která vás utlačují. Svým bližním nepředvídejte a tím je neznepokojujte, nýbrž se tiše držte a modlete se za všechny, o nichž slyšíte, že je potkala těžká navštívení.
Poznávejte v tom volání lásky od Svého Otce, a pak můžete svým bližním říkat, že nechci jako Soudce trestat, nýbrž jako Otec Své děti tím zachraňovat od věčné zkázy. Pak vám chci i přicházející rok, jako Otec, připovědět Svou pomoc duchovně, budete-li i vy pojímat Mou správu duchovně, a s důvěrou a vírou budete připraveni přijímat, co vám budu posílat.
Ó, dětičky, zůstávejte u Mne, schyluje se totiž k večeru a den se sklání. Amen.
(ze spisu Otcovy dopisy)>>
Vánoce aneb posvátná noc
(Přijato Bohumírem Mayerhoferem v Terstu 13. prosince 1870)
Zakrátko budete světit svátek narození aneb svátek na památku toho, kdy jsem na vaší zemi pro vás a pro celý svět duchů započal klást poslední kámen budovy světa, a tak jsem její hmotné i duchovní trvání na věky zajistil; neboť před Mým sestoupením na tuto zemi, zůstávala ve světě duchů vždy ještě velká, nepřekročitelná propast, která zabraňovala jakémukoli dalšímu přikročení a přiblížení ke Mně.
Už při stvoření prvního člověka země, bylo toto Mé přiblížení zřejmé, neboť už tehdy bylo rozhodnuto, že právě vy, obyvatelé této malé planety, máte být určeni k těm největším posláním.
Tehdy a také později, kdykoli jsem Se objevil na zemi, 
byl Můj příchod vždy jen podmíněný; neboť chtěli-li se lidé ke Mně přiblížit, aby se stali Mými dětmi, museli se sami co nejvíce přičinit; a také ostatním živoucím bytostem všech zemí a sluncí byla cesta ke Mně ne-li odříznuta, tedy velmi ztížena. Už za dob Adamových přišel jsem na zemi, učil a vedl jsem lidi; leč po pádu prvního, zůstala jim a jejich potomkům vždy mezera; mohli se sice ke Mně přiblížit, výše se povznést, ale k tomu, k čemu jsem chtěl Své někdejší děti vychovat, k tomu se povznést nemohly; mohly se stát všichni velkými duchy, ale nikdy ne »Mými dětmi«. - Když pak se přiblížil čas, ve kterém tu byl už také národ, jenž měl jednu víru a jedno náboženství, které co nejvíce odpovídalo Mé nauce, určené pro všechny duchy a všechny světy, tehdy byl také učiněn z Mé strany krok poslední a největší. Já, Tvůrce všeho světa, snížil jsem Se, jak dalece to duchu, ba co více, Mému duchu bylo možno, abych dal příklad všem duchům, a vedle toho jim také ukázal hranici, jak daleko též oni musejí jít, chtějí-li se stát Mými dětmi.
Já Jsem Se snížil, přioděl se oděvem pozemského člověka, a začínaje Dítětem, prodělal jsem celý pozemský život se všemi jeho osudy, a Svou smrtí jsem korunoval Své vlastní dílo pokory a znázornění vlastní mravní pravdy, neboť jsem zvolal ke všem duchům v celém tvůrčím prostoru: »Kdo se chce státi Mým dítětem, musí se umět tak pokořit, jako jsem to učinil Já Sám, musí sebe sama tak zapřít a své vášně a žádosti musí dovést tak ovládnout, jako jsem to nyní Já, jako příklad, všem ukázal!«
Toto poslední období celkové stavby Své tvorby, jsem započal tedy Já Sám Svým viditelným zrozením, a dokončil anebo uzavřel je Svým vzkříšením a návratem do Své říše.
Prvou část anebo počátek, budete opět co nejdříve světit, a to pod jménem »Vánoce«. Ano, tato noc byla nejenom pro vás na této malé zemi, nýbrž i pro všechny duchy, až k největšímu serafovi a cherubovi, nocí posvátnou; neboť oni všichni upírali zraky k této temné zemi, očekávajíc události, které se tam odehrají; neboť to co přijde, jasně nepředvídali, věděli jen, že Já, jejich Pán a Tvůrce, tam vykonám největší akt Své lásky a milosti, abych jim odklidil z cesty poslední překážky, aby Se Mně mohli vždy víc a víc přiblížit; neboť až potud zůstávali totiž tím, k čemu jsem je byl prvotně stvořil.
Mým vrozením do lidského tvaru, byla ukázána cesta pokroku všem ostatním duchům, neboť jen právě tímto vrozením a poutí lidskou drahou života na zemi, bylo a jest všem umožněno, aby jako děti přišli ke Mně blíže. Ve všech ostatních poměrech jsem Já vůči duchům, jen jejich, ač předobrým, »Velkým Duchem«; ale jinak nic.
Nevyslovitelná úcta udržovala všechny daleko ode Mě, a to právě ty, kteří Mně stáli nejblíže a mohli »tváří v tvář« Mou všemohoucnost zřít; právě oni, více nežli všichni ostatní, chápali velkou propast, která je dělila ode Mě. Cherubíni a serafíni byli sice shromážděni kolem Mého trůnu, plnili němě a úctyplně Mé rozkazy; všude bylo to největší uctívání; ale nebylo lásky, nebylo důvěry, nýbrž jen úžas nad Mou moudrostí a mocí, naproti jejich zdrcující bezmocnosti a jejich podvázané vůli.
Tu tedy nadešel poslední krok; Já jsem nechtěl být despotou, nechtěl jsem bezpodmínečnou poslušnost, chtěl jsem, aby Moji tvorové jasně a bez ostychu zřeli svému původci do tváře, nechtěl jsem ministry a němé sluhy anebo slepé vykonavatele Svých přání a zákonů; chtěl jsem jako věčně milující Otec jen děti! Děti, které by se bez překážející jim bázně a ostychu odvažovaly vrhnout na Má ňadra, aby milujíce Mě, učily se pohlížet Mně do očí, a aby přede Mnou, jako nekonečnou Bytostí, neměly ostychu, nýbrž aby pro Mě, jako Otce, měly jen lásku!
Abych jim ukázal cestu, jak toho lze dosáhnout, ukázal jsem jim na malou, temnou Zemi a řekl: »Moji milí tvorové! Abych vás vykoupil od nátlaku, který vám ukládá Má nekonečná tvůrčí moc, pohleďte; tamto na onom nepatrném zrnku prachu, jenž obíhá malé slunce, tam vám chci dát i Já, Největší v tvorbě, příklad pokoření; chci Se zrodit mezi oněmi malými tvory malé země, chci tam snášet veškeré nedostatky nedospělého dítěte, jak jsem je tam zavedl; chci ve věku chlapeckém a jinošském zapřít veškerou Svou moc, prodělat pro vás nepatrnou, pro Mne však dlouhou dobu pokoření; chci tam jako zralý muž zvěstovat Svou nauku pro veškeré tvory této malé země, jakož i pro veškeré světy a dokonce, slyšte a žasněte, chci Se právě k vůli této nauce jedním národem této země, potupně dát usmrtit, a to vše proto, abyste viděli a pochopili, že každý, kdo se chce stát skutečně Mým dítětem, musí rovněž tuto školu prodělat.
Každý duch, který si chce činit nárok být Mým dítětem, musí se vzdát své moci, své velikosti a i všeho toho, co miluje a co ode Mě jako milost přijal, všeho toho musí být s to se vzdát; musí, podobně jako Já Sám, Pán nekonečnosti, vám ukáži, dovést se až do posledního atomu svého duchovního já pokořit, a jen ten, kdo Mně vše takovým způsobem vrátí, jen ten se stane Mým dítětem a bude v Mé říši vším! To jsou stupně, po nichž vy všichni musíte kráčet, bez nichž není žádný další pokrok možný!«
Právě proto tehdy vše, jak vám Moje dějiny vypráví, v důsledku velikého významu této události při Mém zrození, se vše ztišilo; stály tehdy miliony užaslých andělů nad nepomyslitelným jim příkladem, že Já jsem přišel na svět jako nedospělý chlapeček, a to za takových ubohých, ano žalostných poměrů; ano i celá zvířecí příroda vaší zeměkoule se ztišila a nevěděla, co se zde děje; jen tušila událost veliké důležitosti, nemohouc pochopit, co to vlastně znamená.
Tak tedy ona noc, kdy Jsem sestoupil ze Svého, žádné bytosti dosažitelného trůnu, přioděl jsem Se nepatrnou formou tvora a vstoupil současným lidem viditelně do světa, ona noc byla nocí posvátnou, neboť byla to noc, kdy jsem Svou tvorbu posvětil a uvolnil jí pouta, která ji dosud vázala.
Oslavujte ji, Mé děti, jako noc, kdy právě spatřil největší den tento svět, kdy Já, světlo vesmíru, jsem k vám, nedospělým bytostem, přišel jako Děťátko, kdy jsem z milionů světů vyvolil tento temný kout Své velké tvorby, abych právě tam, kde toho nikdo nikdy nemohl tušit, dal vykonat největší vítězství Své moci na Sobě Samém.
Tuto noc oslavujete vánočním stromkem, ověšeným světélky a dárky pro děti, to jest pro nevinné bytosti. Také když jsem Já byl zrozen, třpytily se miliony sluncí, jako světla na velkém stromě tvorby nekonečnosti, a také Já jsem tam pověsil pro nevinné, ještě sebe nevědomé duchy celého vesmíru, dar duchovní svobody, jenž podle individuality každého ducha, mohl být mnohonásobně různý.
Oné noci jsem Se dal zrodit jako lidské dítě, a tím jsem oné noci zpečetil též vbrzku nastávající zrození aneb znovuzrození nezměrné říše duchů. Dal jsem se zajmout do pout pozemských, abych všechny své duchovní tvorby osvobodil od duchovního útlaku.
Považte tedy, Mé milé děti, že v oné noci stal jsem Se i Já dítětem, podle zdání nedospělým dítětem, a odevzdal jsem Se zcela, milující péči matce Svého těla.
Tímto prvým aktem, jsem také vás, kteří už neoslavujete tento den jako nedospělé děti, osvobodil od duchovních pout, která vás od pádu prvého člověka držela v zajetí, a otevřel jsem vám dráhu, abyste se mohli stát zcela Mými dětmi; ovšem jen za podobných podmínek, za jakých jsem Se Já Sám stal Dítětem, to jest zřeknutím se veškerých světských výhod a popřením veškerých žádostí a vášní. Odřeknutí toho, co bylo náhradou dáno duchům ostatních světů, jako šťastné stavy atd., muselo být hlavní podmínkou též pro vás.
Jako podobenství zasazujete ve své světnici stromek, mladou jedli, a ověšujete ji světly a dary; i Já jsem vám zasadil strom, strom života Svých božských pravd. Jedlové chvojí má místo listí samé jehličí aneb hroty, jimiž ve světle a vzduchu nasává elektřinu a proměňuje ji ve své já. I Můj strom života má vesměs sací ústrojí, jimiž chce do sebe vsát celou říši duchů a veškeré živoucí bytosti, ano chce i hrubou hmotu přeměnit v duchovno, ve svou vlastní ušlechtilost.
Na vánočním stromě leskne se na sta mnohobarevných světélek a visí dary pro nevinné dětské duše, které jed života do sebe ještě nenasály a svá přání nad tento zbožný obyčej nezvýšily. Též na Mém stromě života, jenž zároveň také celou tvorbu proniká a duchovně objímá, lesknou se miliony sluncí; a přemnohé jsou duchovní dary, jež jsem vyhradil těm, kteří též, podobně jako děti, dávají přednost radostem Mým, před radostmi světskými; neboť právě zde zní na pravém místě úsloví: »Nebudete-li jako děti, nevejdete do říše Mé!«
Ano, jako děti, které se těší z osvětleného stromu, anebo jedlového chvojí a jeho darů, jako děti, jimž onoho večera je světem, ano jejich celým světem, osvětlená světnice, takovými máte se stávat i vy; prostou, dětskou myslí máte přijímat Mou nauku, v Mých darech a v Mých obdarováních máte nacházet náhradu za všechno světské; pak také Mé někdejší narození v posvátné noci, nabude pro vás zvláštní ceny; stanete se, jakožto děťátka vykoupeni, sami opět dětmi, a to dětmi Svého nebeského Otce, který kdysi jako »Syn člověka« dokonal akt vykoupení a razil cestu k Svému srdci vám i všem duchům celého stvoření!
Vezměte si tato slova dobře k srdci! Tentýž, který kdysi o tomto pamětním dni, kdy toto čtete, ležel nedospělý jako Děťátko v jeslích, tentýž přijde brzy opět jako muž a bude od vás žádat podobné zrození, jako bylo zrození Jeho, vrození do říše duchů! Tehdy tam ležel jako Děťátko a nyní k vám promlouvá jako váš Otec, když vás byl právě onou posvátnou nocí posvětil na Své vlastní děti! Amen, Amen, Amen!
(ze spisu Vánoce)>>